Poezie o smrti

13. října 2009 v 19:26 | Denny |  Smrt
Tuto básničku jsem napsal v 8 třídě a možná by nebylo špatné se o ni podělit s ostatními. Námět je jaký je, ti co se chytají za hlavu by si měli přečíst "mou minulost" aby pochopili co se mi tehdy honilo v hlavě...

Skočil bych z mostu snad dopadnu na kámen,

ti co tam přijdo řeknou vesele: Už je s ním ámen.

Možná provaz mne vysvobodí, ale když skočím,

vím že v pekle skončím.

Rychlík už se blíží,

bude náraz a pak už mé srdce nic nesouží.

Nůž, můj kamarád,

ten jediný má mne stále rád.

Trápení,žal a bol ze srdce zmizí,

život už mi není dále ryzí.

Všichni jen trápí srdce mé,

láskou tak dost soužené.

Nebaví mě už dál žít,

pro koho tu mám dále být?

Pro přátelé pro rodinu,

zapomenou za hodinu...

Trápiti se nebudou,

starosti jim ubudou.
Srdce puklé bolestí,

až přijde konec budu skákat radostí!

Snad uzdraví mě smrt a strach,

mé tělo promění se v prach.

Radujte se dámy,páni,

dlouho už nebudu mezi vámi...
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 mortusdelivek mortusdelivek | 29. dubna 2011 v 1:49 | Reagovat

Moc krásně napsáno....

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama